Žalmy

Kapitola 89

1 O milosrdenstvích Hospodinových na veky zpívati budu, od národu do pronárodu zvestovati budu pravdu tvou ústy svými.
2 (89:3) Nebo jsem rekl: Na veky milosrdenství vzdelávati se bude, na nebi utvrdíš pravdu svou, o nížs rekl:
3 (89:4) Ucinil jsem smlouvu s vyvoleným svým, prisáhl jsem Davidovi služebníku svému,
4 (89:5) Že až na veky utvrdím síme tvé, a vzdelám od národu do národu trun tvuj. Sélah.
5 (89:6) Protož oslavují nebesa div tvuj, Hospodine, i pravdu tvou v shromáždení svatých.
6 (89:7) Nebo kdo na nebi prirovnán býti muže Hospodinu? Kdo jest podobný Hospodinu mezi syny silných?
7 (89:8) Buh i v shromáždení svatých strašlivý jest náramne, a hrozný nade všecky vukol neho.
8 (89:9) Hospodine Bože zástupu, kdo jest jako ty, silný Hospodin? Nebo pravda tvá tobe prístojí všudy vukol.
9 (89:10) Ty panuješ nad dutím more; když se zdvihají vlny jeho, ty je skrocuješ.
10 (89:11) Ty jsi jako raneného potrel Egypt, a silným ramenem svým rozptýlil jsi neprátely své.
11 (89:12) Tvát jsou nebesa, tvá také i zeme, okršlek i plnost jeho ty jsi založil.
12 (89:13) Pulnocní i polední strana, kteréž jsi ty stvoril, i Tábor a Hermon o tvém jménu zpívají.
13 (89:14) Tvé ráme jest premocné, silná ruka tvá, a vyvýšená pravice tvá.
14 (89:15) Spravedlnost a soud jsou základem trunu tvého, milosrdenství a pravda predcházejí tvár tvou.
15 (89:16) Blahoslavený lid, kterýž zná zvuk tvuj; tit, Hospodine, v svetle oblíceje tvého choditi budou.
16 (89:17) Ve jménu tvém plésati budou každého dne, a v spravedlnosti tvé vyvýší se.
17 (89:18) Nebo sláva síly jejich ty jsi, a z milosti tvé k zvýšení prijde roh náš.
18 (89:19) Nebo štít náš jest Hospodinuv, a svatého Izraelského král náš.
19 (89:20) Tehdy mluve u videní k svatému svému, rekl jsi: Složil jsem pomoc v reku udatném, zvýšil jsem vybraného z lidu.
20 (89:21) Nalezl jsem Davida služebníka svého, olejem svým svatým pomazal jsem ho.
21 (89:22) A protož budet s ním stále ruka má, ano i ramenem svým posilovati ho budu.
22 (89:23) Nebudet ho moci nuziti neprítel, ani clovek nešlechetný trápiti.
23 (89:24) Nebo potru pred tvárí jeho protivníky jeho, a ty, kteríž ho nenávidí, porazím.
24 (89:25) Nadto pravda má a milosrdenství mé s ním bude, a ve jménu mém vyvýšen bude roh jeho.
25 (89:26) A vložím na more ruku jeho, a na reky pravici jeho.
26 (89:27) On volaje ke mne, dí: Ty jsi otec muj, Buh silný muj a skála spasení mého.
27 (89:28) Já také za prvorozeného vystavím jej, a za vyššího králu zemských.
28 (89:29) Na veky zachovám jemu milosrdenství své, a smlouva s ním stálá bude.
29 (89:30) Uciním i to, aby na veky trvalo síme jeho, a trun jeho jako dnové nebes.
30 (89:31) Jestliže by pak synové jeho opustili zákon muj, a v soudech mých nechodili,
31 (89:32) Jestliže by ustanovení mých poškvrnili, a prikázaní mých neostríhali:
32 (89:33) Tedy navštívím metlou prestoupení jejich, a trestáním nepravost jejich,
33 (89:34) Ale milosrdenství svého neodejmu od neho, aniž klamati budu proti pravde své.
34 (89:35) Nepoškvrnímt smlouvy své, a toho, což vyšlo z úst mých, nezmením.
35 (89:36) Jednou jsem prisáhl skrze svatost svou, nesklamámt Davidovi,
36 (89:37) Že síme jeho na veky bude, a trun jeho jako slunce prede mnou,
37 (89:38) Jako mesíc utvrzeno bude na veky, a jako svedkové na obloze hodnoverní.
38 (89:39) Ale ty jsi jej zavrhl a potupil, rozhnevals se na pomazaného svého.
39 (89:40) Zavrhl jsi smlouvu s služebníkem svým, povrhls korunu jeho na zem.
40 (89:41) Roztrhal jsi všecky ohrady jeho, a bašty jeho jsi rozválel.
41 (89:42) Derou jej všickni, kteríž tudy jdou; jest ku posmechu i sousedum svým.
42 (89:43) Vyvýšil jsi pravici protivníku jeho, obveselils všecky neprátely jeho.
43 (89:44) Ztupils i ostrí mece jeho, aniž jsi dal jemu, aby ostáti mohl v boji.
44 (89:45) Ucinils prítrž okrase jeho, a trun jeho svrhl jsi na zem.
45 (89:46) Ukrátil jsi dnu mladosti jeho, a hanbous jej priodíl. Sélah.
46 (89:47) Až dokud, Hospodine? Na veky-liž se skrývati budeš? Tak-liž horeti bude jako ohen prchlivost tvá?
47 (89:48) Rozpomeniž se na mne, jak kratický jest vek muj. Zdaliž jsi pak nadarmo stvoril všecky syny lidské?
48 (89:49) Kdo z lidí muže tak živ býti, aby neokusil smrti? Kdo vytrhne život svuj z hrobu? Sélah.
49 (89:50) Kdež jsou milosrdenství tvá první, ó Pane? Prísahut jsi ucinil Davidovi, v pravde své.
50 (89:51) Pamatuj, Pane, na útržky cinené služebníkum tvým, a jak jsem já nosil v lune svém potupu ode všech nejmocnejších národu,
51 (89:52) Jak jsou utrhali neprátelé tvoji, Hospodine, jak jsou utrhali šlepejím pomazaného tvého.
52 (89:53) Budiž pochválen Hospodin na veky, Amen i Amen.