Žalmy

Kapitola 4

1 Když volám, vyslyš mne, Bože spravedlnosti mé. Ty jsi mi v úzkosti prostranství zpusoboval, smiluj se nade mnou, a vyslyš modlitbu mou.
2 (4:3) Synové lidští, dokudž sláva má v potupe bude? Dlouho-liž marnost milovati a lži hledati budete? Sélah.
3 (4:4) Vezte, žet jest oddelil Hospodin sobe milého. Vyslyšít mne Hospodin, když k nemu volati budu.
4 (4:5) Uleknetež se a nehrešte, premyšlujte o tom v srdci svém, na ložci svém, a umlknete. Sélah.
5 (4:6) Obetujte obeti spravedlnosti, a doufejte v Hospodina.
6 (4:7) Mnozí ríkají: Ó bychom videti mohli dobré veci. Hospodine, pozdvihni nad námi jasného oblíceje svého,
7 (4:8) I zpusobíš radost v srdci mém vetší, než oni mívají, když obilé a víno jejich se obrodí.
8 (4:9) Ját u pokoji i lehnu i spáti budu; nebo ty, Hospodine, sám zpusobíš mi bydlení bezpecné.