Kapitola 69

Prednímu z kantoru na šošannim, žalm Daviduv. (69:2)

1 Vysvobod mne, ó Bože, nebot jsou dosáhly vody až k duši mé.
2 (69:3) Pohrížen jsem v hlubokém bahne, v nemž dna není; všel jsem do hlubokosti vod, jejichž proud zachvátil mne.
3 (69:4) Ustal jsem, volaje, vyschlo hrdlo mé, zemdlely oci mé od ohlídání se na te Boha svého.
4 (69:5) Více jest tech, kteríž mne nenávidí bez príciny, než vlasu hlavy mé; zmocnili se ti, kteríž mne vyhladiti usilují, a jsou neprátelé moji bez mého provinení; to, cehož jsem nevydrel, nahražovati jsem musil.
5 (69:6) Bože, ty znáš sám nemoudrost mou, a výstupkové moji nejsou skryti pred tebou.
6 (69:7) Necht nebývají zahanbeni prícinou mou ti, kteríž na te ocekávají, Pane, Hospodine zástupu; necht nepricházejí skrze mne k hanbe ti, kteríž te hledají, ó Bože Izraelský.
7 (69:8) Nebot pro tebe snáším pohanení, a stud prikryl tvár mou.
8 (69:9) Cizí ucinen jsem bratrím svým, a cizozemec synum matky své,
9 (69:10) Proto že horlivost domu tvého snedla mne, a hanení hanejících te na mne pripadla.
10 (69:11) Když jsem plakal, postem trápiv duši svou, bylo mi to ku potupe obráceno.
11 (69:12) Když jsem bral na se pytel místo roucha, tehdy jsem jim byl za prísloví.
12 (69:13) Pomlouvali mne, sedíce v bráne, a písnickou byl jsem tem, kteríž pili víno.
13 (69:14) Já pak modlitbu svou k tobe odsílám, Hospodine, cast jest dobré líbeznosti tvé. Ó Bože, vedlé množství milosrdenství svého vyslyš mne, pro pravdu svou spasitelnou.
14 (69:15) Vytrhni mne z bláta, abych nebyl pohrížen; necht jsem vytržen od tech, kteríž mne nenávidí, jako z hlubokostí vod,
15 (69:16) Aby mne nezachvátili proudové vod, a nesehltila hlubina, ani se nade mnou zavrela prohlubne.
16 (69:17) Vyslyšiž mne, Hospodine, nebot jest dobré milosrdenství tvé; vedlé množství slitování svých vzhlédniž na mne.
17 (69:18) A neskrývej tvári své od služebníka svého, nebot mám úzkost; rychle vyslyš mne.
18 (69:19) Približ se k duši mé, a vyprost ji; pro neprátely mé vykup mne.
19 (69:20) Ty znáš pohanení mé, a zahanbení mé, i potupu mou, pred tebout jsou všickni neprátelé moji.
20 (69:21) Pohanení potrelo srdce mé, procež jsem byl v žalosti. Ocekával jsem, zdali by mne kdo politoval, ale žádného nebylo, zdali by kdo potešiti chteli, ale nedockal jsem.
21 (69:22) Nýbrž místo pokrmu poskytli mi žluci, a v žízni mé napájeli mne octem.
22 (69:23) Budiž jim stul jejich pred nimi za osídlo, a pokojný zpusob jejich místo síti.
23 (69:24) At se zatmí oci jejich, aby videti nemohli, a bedra jejich k stálému prived zemdlení.
24 (69:25) Vylí na ne rozhnevání své, a prchlivost hnevu tvého at je zachvátí.
25 (69:26) Budiž príbytek jejich pustý, v staních jejich kdo by obýval, at není žádného.
26 (69:27) Nebo se tomu, jehož jsi ty zbil, protiví, a o bolesti zranených tvých rozmlouvají.
27 (69:28) Prilož nepravost k nepravosti jejich, a at nepricházejí k spravedlnosti tvé.
28 (69:29) Necht jsou vymazáni z knihy živých, a s spravedlivými at nejsou zapsáni.
29 (69:30) Já pak ztrápený jsem, a bolestí sevrený, ale spasení tvé, ó Bože, na míste bezpecném postaví mne.
30 (69:31) I budut chváliti jméno Boží s prozpevováním, a velebiti je s dekováním.
31 (69:32) A bude to príjemnejší Hospodinu nežli vul, neb volek rohatý s rozdelenými kopyty.
32 (69:33) To když uhlédají tiší, radovati se budou, hledajíce Boha, a ožive srdce jejich.
33 (69:34) Nebot vyslýchá chudé Hospodin, a vezni svými nezhrzí.
34 (69:35) Chvaltež ho nebesa a zeme, more i všeliký hmyz jejich.
35 (69:36) Buht zajisté zachová Sion, a vzdelá mesta Judská, i budou tu bydliti, a zemi tu dedicne obdrží.
36 (69:37) Tolikéž i síme služebníku jeho dedicne jí vládnouti budou, a milující jméno jeho v ní prebývati.