Kapitola 19

Prednímu z kantoru, žalm Daviduv. (19:2)

1 Nebesa vypravují slávu Boha silného, a dílo rukou jeho obloha zvestuje.
2 (19:3) Den po dni vynáší rec, a noc po noci ukazuje umení.
3 (19:4) Nenít reci ani slov, kdež by nemohl slyšán býti hlas jejich.
4 (19:5) Po vší zemi rozchází se zpráva jejich, a až do koncin okršlku slova jich, slunci pak rozbil stánek na nich.
5 (19:6) Kteréž jako ženich vychází z pokoje svého, veselí se jako udatný rek, cestou bežeti maje.
6 (19:7) Od koncin nebes východ jeho, a obcházení jeho až zase do koncin jejich, a niceho není, což by se ukryti mohlo pred horkostí jeho.
7 (19:8) Zákon Hospodinuv jest dokonalý, ocerstvující duši, Hospodinovo svedectví pravé, moudrost dávající neumelým.
8 (19:9) Rozkazové Hospodinovi prímí, obveselující srdce, prikázaní Hospodinovo cisté, osvecující oci.
9 (19:10) Bázen Hospodinova cistá, zustávající na veky, soudové Hospodinovi praví, a k tomu i spravedliví.
10 (19:11) Mnohem žádostivejší jsou než zlato, a než mnoho ryzího zlata, sladší než med a stred z plástu.
11 (19:12) Služebník tvuj zajisté jimi osvecován bývá, a kdož jich ostríhá, užitek hojný má.
12 (19:13) Ale poblouzením kdo vyrozumí? Protož i od tajných ocist mne.
13 (19:14) I od zúmyslných zdržuj služebníka svého, aby nade mnou nepanovali, a tehdyt dokonalý budu, a ocištený od prestoupení velikého.
14 (19:15) Ó at jsou slova úst mých tobe príjemná, i premyšlování srdce mého pred tebou, Hospodine skálo má, a vykupiteli muj.