Jan

Kapitola 3

1 Byl pak clovek z farizeu, jménem Nikodém, kníže Židovské.
2 Ten prišel k Ježíšovi v noci, a rekl jemu: Mistre, víme, že jsi od Boha prišel Mistr; nebo žádný nemuže tech divu ciniti, kteréž ty ciníš, lec by Buh byl s ním.
3 Odpovedel Ježíš a rekl jemu: Amen, amen pravím tobe: Nenarodí-li se kdo znovu, nemuž videti království Božího.
4 Rekl jemu Nikodém: Kterak muž clovek naroditi se, starý jsa? Zdali muže opet v život matky své vjíti a naroditi se?
5 Odpovedel Ježíš: Amen, amen pravím tobe: Nenarodí-li se kdo z vody a z Ducha svatého, nemuž vjíti do království Božího.
6 Což se narodilo z tela, telo jest, a což se narodilo z Ducha, duch jest.
7 Nediviž se, že jsem rekl tobe: Musíte se znovu zroditi.
8 Vítr kde chce veje, a hlas jeho slyšíš, ale nevíš, odkud prichází, a kam jde. Takt jest každý, kdož se z Ducha narodil.
9 Odpovedel Nikodém a rekl jemu: Kterak mohou tyto veci býti?
10 Odpovedel Ježíš a rekl jemu: Ty jsi mistr v Izraeli, a toho neznáš?
11 Amen, amen pravím tobe: Že což víme, mluvíme, a což jsme videli, svedcíme, ale svedectví našeho neprijímáte.
12 Ponevadž zemské veci mluvil jsem vám, a neveríte, kterak, budu-li vám praviti nebeské, uveríte?
13 Nebo žádný nevstoupil v nebe, než ten, jenž sstoupil s nebe, Syn cloveka, kterýž jest v nebi.
14 A jakož jest Mojžíš povýšil hada na poušti, takt musí povýšen býti Syn cloveka,
15 Aby každý, kdož verí v neho, nezahynul, ale mel život vecný.
16 Nebo tak Buh miloval svet, že Syna svého jednorozeného dal, aby každý, kdož verí v neho, nezahynul, ale mel život vecný.
17 Nebot jest neposlal Buh Syna svého na svet, aby odsoudil svet, ale aby spasen byl svet skrze neho.
18 Kdož verí v neho, nebude odsouzen, ale kdož neverí, jižt jest odsouzen; nebo neuveril ve jméno jednorozeného Syna Božího.
19 Toto pak jest ten soud, že Svetlo prišlo na svet, ale milovali lidé více tmu nežli Svetlo; nebo skutkové jejich byli zlí.
20 Každý zajisté, kdož zle ciní, nenávidí svetla, a nejde k svetlu, aby nebyli trestáni skutkové jeho.
21 Ale kdož ciní pravdu, jde k svetlu, aby zjeveni byli skutkové jeho, že v Bohu ucineni jsou.
22 Potom prišel Ježíš i ucedlníci jeho do zeme Judské, a tu prebýval s nimi, a krtil.
23 A Jan také krtil v Enon, blízko Sálim, nebo byly tam vody mnohé. I pricházeli mnozí, a krtili se.
24 Nebo ješte Jan nebyl vsazen do žaláre.
25 Tedy vznikla otázka mezi Židy a nekterými z ucedlníku Janových o ocištování.
26 I prišli k Janovi a rekli jemu: Mistre, ten, kterýž byl s tebou za Jordánem, jemužs ty svedectví vydal, aj, on krtí, a všickni jdou k nemu.
27 Odpovedel Jan a rekl: Nemužt clovek vzíti nicehož, lec by jemu dáno bylo s nebe.
28 Vy sami svedkové jste mi, že jsem povedel: Nejsem já Kristus, ale že jsem poslán pred ním.
29 Kdož má nevestu, ženicht jest, prítel pak ženicha, jenž stojí a slyší ho, radostí raduje se pro hlas ženicha. Protož ta radost má naplnena jest.
30 Ont musí rusti, já pak menšiti se.
31 Kdož jest shury prišel, nade všeckyt jest; kdožt jest z zeme, zemskýt jest, a zemské veci mluví. Ale ten, jenž s nebe prišel, nade všecky jest.
32 A což videl a slyšel, tot svedcí, ale svedectví jeho žádný neprijímá.
33 Kdož pak prijímá svedectví jeho, zpecetil jest to, že Buh pravdomluvný jest.
34 Nebo ten, kteréhož Buh poslal, slovo Boží mluví; nebo jemu ne v míru dává Buh ducha.
35 Otec miluje Syna a všecko dal v ruku jeho.
36 Kdož verí v Syna, má život vecný; ale kdožt jest neverící Synu, neuzrít života, ale hnev Boží zustává na nem.