Jan
Kapitola 18
1 To když povedel Ježíš, vyšel s ucedlníky svými pres potok Cedron, kdež byla zahrada; do kteréžto všel on i ucedlníci jeho.
2 Vedel pak i Jidáš, zrádce jeho, to místo; nebo casto chodíval tam Ježíš s ucedlníky svými.
3 Protož Jidáš pojav s sebou zástup, a od predních kneží a farizeu služebníky, prišel tam s lucernami a s pochodnemi a s zbrojí.
4 Ježíš pak veda všecko, což prijíti melo na nej, vyšed proti nim, rekl jim: Koho hledáte?
5 Odpovedeli jemu: Ježíše Nazaretského. Rekl jim Ježíš: Ját jsem. Stál pak s nimi i Jidáš, zrádce jeho.
6 A jakž rekl jim: Já jsem, postoupili nazpet, a padli na zem.
7 I otázal se jich opet: Koho hledáte? A oni rekli: Ježíše Nazaretského.
8 Odpovedel Ježíš: Povedel jsem vám, že já jsem. Ponevadž tedy mne hledáte, nechtež techto, at odejdou.
9 Aby se naplnila rec, kterouž byl povedel: Že které jsi mi dal, neztratil jsem z nich žádného.
10 Tedy Šimon Petr, maje mec, vytrhl jej a uderil služebníka nejvyššího kneze a utal mu ucho jeho pravé. A bylo jméno služebníka toho Malchus.
11 I rekl Ježíš Petrovi: Schovej mec svuj do pošvy. Což nemám píti kalicha, kterýž mi dal Otec?
12 Tedy zástup a hejtman a služebníci Židovští jali Ježíše, a svázali jej.
13 A vedli ho k Annášovi nejprve; nebo byl test Kaifášuv, kterýž byl nejvyšším knezem toho léta.
14 Kaifáš pak byl ten, kterýž byl radu dal Židum, že by užitecné bylo, aby clovek jeden umrel za lid.
15 Šel pak za Ježíšem Šimon Petr a jiný ucedlník. A ten ucedlník byl znám nejvyššímu knezi, i všel s Ježíšem do síne nejvyššího kneze.
16 Ale Petr stál u dverí vne. I vyšel ten druhý ucedlník, kterýž byl znám nejvyššímu knezi, a promluvil s vrátnou, i uvedl tam Petra.
17 Tedy rekla Petrovi devecka vrátná: Nejsi-liž i ty z ucedlníku cloveka toho? Rekl on: Nejsem.
18 Stáli pak tu služebníci a pacholci, kteríž ohen udelali, nebo zima bylo, i zhrívali se. A byl s nimi také i Petr, stoje tu a zhrívaje se.
19 Tedy nejvyšší knez tázal se Ježíše o ucedlnících jeho a o ucení jeho.
20 Odpovedel jemu Ježíš: Já zjevne mluvil jsem svetu, já vždycky ucíval jsem v škole a v chráme, kdežto se odevšad Židé scházejí, a tajne jsem nic nemluvil,
21 Co se mne ptáš? Ptej se tech, kteríž mne slýchali, co jsem jim mluvil. Aj, tit vedí, co jsem já mluvil.
22 A když on to povedel, jeden z služebníku, stoje tu, dal policek Ježíšovi, rka: Tak-liž odpovídáš nejvyššímu knezi?
23 Odpovedel mu Ježíš: Mluvil-li jsem zle, svedectví vydej o zlém; pakli dobre, proc mne tepeš?
24 I poslal jej Annáš svázaného k Kaifášovi nejvyššímu knezi.
25 Stál pak Šimon Petr, a zhríval se. Tedy rekli jemu: Nejsi-liž i ty z ucedlníku jeho? Zaprel on a rekl: Nejsem.
26 Dí jemu jeden z služebníku nejvyššího kneze, príbuzný toho, kterémuž Petr utal ucho: Zdaž jsem já tebe nevidel s ním v zahrade?
27 Tedy Petr opet zaprel. A hned kohout zazpíval.
28 I vedli Ježíše od Kaifáše do radného domu, a bylo ráno. Oni pak nevešli do radného domu, aby se neposkvrnili, ale aby jedli beránka.
29 Tedy vyšel k nim Pilát ven a rekl: Jakou žalobu vedete proti cloveku tomuto?
30 Odpovedeli a rekli jemu: Byt tento nebyl zlocinec, nedali bychom ho tobe.
31 I rekl jim Pilát: Vezmete vy jej, a podle Zákona vašeho sudte ho. I rekli mu Židé: Námt nesluší zabíti žádného.
32 Aby se rec Ježíšova naplnila, kterouž rekl, znamenaje, kterou by smrtí mel umríti.
33 Tedy Pilát všel opet do radného domu, i povolal Ježíše a rekl jemu: Ty-li jsi Král Židovský?
34 Odpovedel Ježíš: Sám-li od sebe to pravíš, cili jiní tobe povedeli o mne?
35 Odpovedel Pilát: Zdaliž jsem já Žid? Národ tvuj a prední kneží dali mi tebe. Co jsi ucinil?
36 Odpovedel Ježíš: Království mé není z tohoto sveta. Byt z tohoto sveta bylo království mé, služebníci moji bránili by mne, abych nebyl vydán Židum. Ale nyní mé království není odsud.
37 I rekl jemu Pilát: Tedy král jsi ty? Dí Ježíš: Ty pravíš, že já král jsem. Ját jsem se k tomu narodil, a proto jsem na svet prišel, abych svedectví vydal pravde. Každý, kdož jest z pravdy, slyší hlas muj.
38 Dí jemu Pilát: Co jest pravda? A když to rekl, opet vyšel k Židum, a dí jim: Já na nem žádné viny nenalézám.
39 Ale jest obycej váš, abych vám propustil jednoho vezne na velikunoc. Chcete-liž tedy, at vám propustím Krále Židovského?
40 I zkrikli opet všickni, rkouce: Ne toho, ale Barabbáše. Byl pak Barabbáš lotr.