Matouš

Kapitola 7

1 Nesudtež, abyste nebyli souzeni.
2 Nebo jakým soudem soudíte, takovýmž budete souzeni, a jakouž merou meríte, takovouž bude vám zase odmereno.
3 Kterakž pak vidíš mrvu v oku bratra svého, a v oku svém brevna necítíš?
4 Aneb kterak díš bratru svému: Nech, at vyvrhu mrvu z oka tvého, a aj, brevno jest v oku tvém?
5 Pokrytce, vyvrz nejprv brevno z oka svého, a tehdy prohlédneš, abys vynal mrvu z oka bratra tvého.
6 Nedávejte svatého psum, aniž mecte perel svých pred svine, at by snad nepotlacily jich nohama svýma, a psi obrátíce se, aby neroztrhaly vás.
7 Proste, a dánot bude vám; hledejte, a naleznete; tlucte, a bude vám otevríno.
8 Nebo každý, kdož prosí, bére; a kdož hledá, nalézá; a tomu, jenž tluce, bude otevríno.
9 Nebo který z vás jest clovek, kteréhož kdyby prosil syn jeho za chléb, zdali kamene podá jemu?
10 A prosil-li by za rybu, zdali hada podá jemu?
11 Ponevadž tedy vy, jsouce zlí, umíte dobré dary dávati synum vašim, cím více Otec váš, jenž jest v nebesích, dá dobré veci tem, kteríž ho prosí?
12 A protož všecko, což byste chteli, aby vám lidé cinili, to i vy cinte jim; tot zajisté jest Zákon i Proroci.
13 Vcházejte tesnou branou; nebo prostranná brána a široká cesta jest, kteráž vede k zahynutí, a mnoho jest tech, kteríž vcházejí skrze ni.
14 Nebo tesná jest brána a úzká cesta, kteráž vede k životu, a málo jest nalézajících ji.
15 Pilne se pak varujte falešných proroku, kteríž pricházejí k vám v rouše ovcím, ale vnitr jsou vlci hltaví.
16 Po ovocích jejich poznáte je. Zdaliž sbírají z trní hrozny, aneb z bodlácí fíky?
17 Takt každý strom dobrý ovoce dobré nese, zlý pak strom zlé ovoce nese.
18 Nemužet dobrý strom zlého ovoce nésti, ani strom zlý ovoce dobrého vydávati.
19 Všeliký strom, kterýž nenese ovoce dobrého, vytat a na ohen uvržen bývá.
20 A tak tedy po ovocích jejich poznáte je.
21 Ne každý, kdož mi ríká: Pane, Pane, vejde do království nebeského, ale ten, kdož ciní vuli Otce mého, kterýž v nebesích jest.
22 Mnozít mi dejí v onen den: Pane, Pane, zdaliž jsme ve jménu tvém neprorokovali, a ve jménu tvém dáblu nevymítali, a v tvém jménu zdaliž jsme divu mnohých necinili?
23 A tehdyt jim vyznám, že jsem vás nikdy neznal. Odejdete ode mne, cinitelé nepravosti.
24 A protož každého, kdož slyší slova má tato a zachovává je, pripodobním muži moudrému, kterýž ustavel dum svuj na skále.
25 I spadl príval, a prišly reky, a váli vetrové, a oborili se na ten dum, a nepadl; nebo založen byl na skále.
26 A každý, kdož slyší slova má tato, a neplní jich, pripodobnen bude muži bláznu, kterýž ustavel dum svuj na písku.
27 I spadl príval, a prišly reky, a váli vetrové, a oborili se na ten dum, i padl, a byl pád jeho veliký.
28 I stalo se, když dokonal Ježíš reci tyto, že se prevelmi divili zástupové ucení jeho.
29 Nebo ucil je jako moc maje, a ne jako zákoníci.