Matouš

Kapitola 6

1 Pilne se varujte, abyste almužny vaší nedávali pred lidmi, proto abyste byli vidíni od nich, jinak nebudete míti odplaty u Otce vašeho, jenž jest v nebesích.
2 Protož když dáváš almužnu, netrub pred sebou, jako pokrytci ciní v školách a na ulicech, aby chváleni byli od lidí. Amen pravím vám, majít odplatu svou.
3 Ale ty když dáváš almužnu, tak cin, at neví levice tvá, co ciní pravice tvá,
4 Aby almužna tvá byla v skryte, a Otec tvuj, kterýž vidí v skryte, odplatí tobe zjevne.
5 A když bys se chtel modliti, nebývejž jako pokrytci, kteríž obycej mají, v školách a na úhlech rynku stojíce, modliti se, aby byli vidíni od lidí. Amen pravím vám, žet mají odplatu svou.
6 Ale ty když bys se modliti chtel, vejdi do pokojíka svého, a zavra dvere své, modliž se Otci svému, jenž jest v skryte, a Otec tvuj, kterýž vidí v skryte, odplatí tobe zjevne.
7 Modléce se pak, nebudtež marnomluvní jako pohané; nebo se domnívají, že mnohomluvností svou to zpusobí, aby byli uslyšáni.
8 Neprirovnávejtež se tedy jim, nebot ví Otec váš, ceho jest vám potrebí, prve nežli byste vy ho prosili.
9 A protož vy takto se modlte: Otce náš, jenž jsi v nebesích, posvet se jméno tvé.
10 Prijd království tvé. Bud vule tvá jako v nebi tak i na zemi.
11 Chléb náš vezdejší dej nám dnes.
12 A odpust nám viny naše, jakož i my odpouštíme vinníkum našim.
13 I neuvod nás v pokušení, ale zbav nás od zlého. Nebo tvé jest království, i moc, i sláva, na veky, Amen.
14 Nebo budete-li odpoušteti lidem viny jejich, odpustít i vám nebeský Otec váš.
15 Jestliže pak neodpustíte lidem vin jejich, aniž Otec váš odpustí vám hríchu vašich.
16 Když byste se pak postili, nebývejtež jako pokrytci zasmušilí; nebot pošmurují tvárí svých, aby vedomé bylo lidem, že se postí. Amen pravím vám, vzalit jsou odplatu svou.
17 Ty pak, když se postíš, pomaž hlavy své a tvár svou umej,
18 Aby nebylo zjevné lidem, že se postíš, ale Otci tvému, kterýž jest v skryte. A Otec tvuj, kterýž vidí v skrytosti, odplatí tobe zjevne.
19 Neskládejte sobe pokladu na zemi, kdežto mol a rez kazí, a kdež zlodeji vykopávají a kradou.
20 Ale skládejte sobe poklady v nebi, kdežto ani mol ani rez kazí, a kdežto zlodeji nevykopávají ani kradou.
21 Nebo kdežt jest poklad váš, tut jest i srdce vaše.
22 Svíce tela jestit oko; jestliže oko tvé sprostné bylo by, všecko telo tvé svetlé bude.
23 Paklit by oko tvé bylo nešlechetné, všecko telo tvé tmavé bude. Protož jestliže svetlo, kteréž jest v tobe, jest tma, co pak sama tma, jaká bude?
24 Žádný nemuže dvema pánum sloužiti. Nebo zajisté jednoho nenávideti bude, a druhého milovati, aneb jednoho prídržeti se bude, a druhým pohrdne. Nemužte Bohu sloužiti i mamone.
25 Protož pravím vám: Nepecujte o život váš, co byste jedli a co pili, ani o telo vaše, cím byste je odívali. Zdaliž není život více nežli pokrm, a telo více nežli odev?
26 Hledte na ptactvo nebeské, žet nesejí ani žnou, ani shromaždují do stodol, avšak Otec váš nebeský krmí je. I zdaliž vy jich mnohem neprevyšujete?
27 A kdo z vás peclive mysle, muže pridati ku postave své loket jeden?
28 A o odev proc pecujete? Poucte se na kvítí polním, kterak roste, nepracuje ani prede.
29 A aj, pravím vám, že ani Šalomoun ve vší sláve své tak odín nebyl, jako jedno z nich.
30 Ponevadž tedy trávu polní, ješto dnes jest, a zítra do peci bývá vložena, Buh tak odívá, i zdaliž mnohem více vám toho neciní, ó malé víry?
31 Nepecujtež tedy, ríkajíce: Co budeme jísti? anebo: Co budeme píti? anebo: Cím se budeme odívati?
32 Nebo toho všeho pohané hledají. Vít zajisté Otec váš nebeský, že toho všeho potrebujete.
33 Ale hledejte vy nejprv království Božího a spravedlnosti jeho, a toto vše bude vám pridáno.
34 Protož nepecujte o zítrejší den, nebo zítrejší den pecovati bude o své veci. Dostit má den na svém trápení.