Marek

Kapitola 1

1 Pocátek evangelium Ježíše Krista, Syna Božího;
2 Jakož psáno jest v Prorocích: Aj, já posílám andela svého pred tvárí tvou, kterýž pripraví cestu tvou pred tebou.
3 Hlas volajícího na poušti: Pripravujte cestu Páne, prímé cinte stezky jeho.
4 Krtil Jan na poušti a kázal krest pokání na odpuštení hríchu.
5 I vycházeli k nemu ze vší krajiny Židovské i Jeruzalémští, a krtili se od neho všickni v Jordáne rece, vyznávajíce hríchy své.
6 Byl pak Jan odín srstmi velbloudovými, a pás kožený na bedrách jeho, a jídal kobylky a med lesní.
7 A kázal, rka: Za mnou jde silnejší mne, kteréhožto nejsem hoden, sehna se, rozvázati reménka u obuvi jeho.
8 Já zajisté krtil jsem vás vodou, ale ont vás krtíti bude Duchem svatým.
9 I stalo se v tech dnech, prišel Ježíš z Nazarétu Galilejského, a pokrten jest v Jordáne od Jana.
10 A hned vystoupe z vody, uzrel nebesa otevrená a Ducha jakožto holubici, sstupujícího na nej.
11 A hlas stal se s nebe: Ty jsi ten muj milý Syn, v nemž mi se dobre zalíbilo.
12 A ihned ho Duch vypudil na poušt.
13 I byl tam na poušti ctyridceti dnu, a pokoušín byl od satana; a byl s zverí, a andelé prisluhovali jemu.
14 Když pak byl vsazen Jan do žaláre, prišel Ježíš do Galilee, zvestuje evangelium království Božího,
15 Prave: Že se naplnil cas, a priblížilo se království Boží. Cinte pokání, a verte evangelium.
16 A chode podle more Galilejského, uzrel Šimona a Ondreje bratra jeho, ani pouštejí síti do more, nebo rybári byli.
17 I rekl jim Ježíš: Pojdte za mnou, a uciním vás rybáre lidí.
18 A oni hned opustivše síti své, šli za ním.
19 A pošed odtud malicko, uzrel Jakuba Zebedeova, a Jana bratra jeho, kteríž také byli na lodí tvrdíce síti své;
20 A hned povolal jich. A oni opustivše otce svého Zebedea na lodí s pacholky, šli za ním.
21 I vešli do Kafarnaum. A hned v sobotu šel Ježíš do školy, a ucil.
22 I divili se náramne ucení jeho; nebo ucil je, jako moc maje, a ne jako zákoníci.
23 I byl v škole jejich clovek, posedlý duchem necistým. I zvolal,
24 Rka: Ale což jest tobe do nás, Ježíši Nazaretský? Prišel jsi zatratiti nás; znám te, kdo jsi, a vím, že jsi ten svatý Boží.
25 I primluvil mu Ježíš, rka: Umlkniž a vyjdi z neho.
26 I polomcovav jím duch necistý a krice hlasem velikým, vyšel z neho.
27 I lekli se všickni, takže se tázali mezi sebou, rkouce: I co jest toto? Jakéž jest toto nové ucení, že tento mocne duchum necistým rozkazuje, a poslouchají ho?
28 I roznesla se povest o nem hned po vší krajine Galilejské.
29 A hned vyšedše ze školy, prišli do domu Šimonova a Ondrejova s Jakubem a s Janem.
30 Šimonova pak svegruše ležela, majíc zimnici. A hned jemu povedeli o ní.
31 A pristoupiv, pozdvihl jí, ujav ji za ruku její, a hned prestala jí zimnice. I posluhovala jim.
32 Vecer pak již pri západu slunce, nosili k nemu všecky nemocné i dábelníky.
33 A bylo se všecko mesto sbehlo ke dverum.
34 I uzdravoval mnohé ztrápené rozlicnými neduhy, a dábelství mnohá vymítal, a nedopustil mluviti dáblum; nebo znali ho.
35 A prede dnem velmi ráno vstav Ježíš, vyšel, a šel na pusté místo, a tam se modlil.
36 I šel za ním Šimon i ti, kteríž s ním byli.
37 A když jej nalezli, rekli jemu: Všickni te hledají.
38 I dí jim: Pojdmež do okolních mestecek, abych i tam kázal. Nebo na to jsem prišel.
39 I kázal v školách jejich ve vší Galileji, a dábelství vymítal.
40 Tedy prišel k nemu malomocný, prose ho, a klekna pred ním, rekl jemu: Pane, chceš-li, mužeš mne ocistiti.
41 Ježíš pak slitovav se, vztáhl ruku, dotekl se ho a rekl jemu: Chci, bud cist.
42 A když to rekl, hned odstoupilo od neho malomocenství, a ocišten jest.
43 I pohroziv mu, hned ho odbyl,
44 A rekl mu: Viziž, abys nižádnému nic nepravil. Ale jdi, ukaž se knezi, a obetuj za ocištení své to, což prikázal Mojžíš, na svedectví jim.
45 On pak vyšed, pocal vypravovati mnoho a ohlašovati tu vec, takže již nemohl Ježíš do mesta zjevne vjíti, ale vne na místech pustých byl. I scházeli se k nemu odevšad.