Skutky Apoštolu

Kapitola 19

1 I stalo se, když Apollo byl v Korintu, že Pavel prošed vrchní krajiny, prišel do Efezu, a nalezna tu nekteré ucedlníky,
2 Rekl k nim: Prijali-li jste Ducha svatého, uverivše? A oni rekli jemu: Ba, aniž jsme slýchali, jest-li Duch svatý.
3 On pak rekl jim: Nacež tedy pokrteni jste? A oni rekli: Krteni jsme krtem Janovým.
4 I rekl Pavel: Jant zajisté krtil krtem pokání, prave lidu, aby v toho, kterýž mel po nem prijíti, verili, to jest v Krista Ježíše.
5 Kteríž pak toho uposlechli, pokrteni jsou ve jméno Pána Ježíše.
6 A když vzkládal na tyto ruce Pavel, sstoupil Duch svatý na ne, i mluvili jazyky rozlicnými, a prorokovali.
7 A bylo všech spolu okolo dvanácti mužu.
8 Tedy Pavel všed do školy, smele a svobodne mluvil za tri mesíce, hádaje se a uce o království Božím.
9 A když se nekterí zatvrdili a nepovolovali, zle mluvíce o ceste Boží prede vším množstvím, odstoupiv od nich, oddelil ucedlníky, na každý den kázání cine v škole nejakého Tyranna.
10 A to se dálo za dve léte, takže všickni, kteríž prebývali v Azii, poslouchali slova Pána Ježíše, i Židé i Rekové.
11 A divy veliké cinil Buh skrze ruce Pavlovy,
12 Takže i šátky a fertochy od jeho tela na nemocné nosívali, a odstupovaly od nich nemoci, a duchové necistí vycházeli z nich.
13 Tedy pokusili se nekterí z Židu tuláku, kteríž se s zaklínáním obírali, vzývati jméno Pána Ježíše nad temi, jenž meli duchy necisté, ríkajíce: Zaklínáme vás skrze Ježíše, kteréhož káže Pavel.
14 A bylo jich sedm synu jednoho Žida, jménem Scevy, predního kneze, kteríž to cinili.
15 Tedy odpovedev duch zlý, rekl: Ježíše znám, a o Pavlovi vím, ale vy kdo jste?
16 A oboriv se na ne clovek ten, v kterémž byl duch zlý, a opanovav je, zmocnil se jich, takže nazí a zranení vybehli z domu toho.
17 A to známo ucineno jest všechnem Židum i Rekum bydlícím v Efezu, a spadla bázen na ne na všecky. I oslaveno jest jméno Pána Ježíše.
18 Mnozí pak z verících pricházeli, vyznávajíce se a zjevujíce skutky své.
19 Mnozí také z tech, kteríž se s marnými umeními obírali, snesše knihy o tech vecech, spálili je prede všemi; a pocetše cenu jejich, shledali toho padesáte tisícu penez.
20 Tak jest mocne rostlo slovo Páne a zmocnovalo se.
21 A když se to všecko dokonalo, uložil Pavel v duchu svém, aby projda Macedonii a Achaii, šel do Jeruzaléma, rka: Když pobudu tam, musímt také i na Rím pohledeti.
22 I poslav dva z tech, jenž mu prisluhovali, do Macedonie, Timotea a Erasta, sám pozustal v Azii do casu.
23 Tedy stala se v ten cas nemalá bourka pro cestu Boží.
24 Nebo zlatník jeden, jménem Demetrius, kterýž delával chrámy stríbrné modly Diány, nemalý zisk privodil remeslníkum.
25 Kteréž svolav, i ty, kteríž byli k tem podobných vecí delníci, rekl jim: Muži, víte, že z tohoto remesla jest živnost naše.
26 A vidíte i slyšíte, že netoliko v Efezu, ale témer po vší Azii tento Pavel svedl a odvrátil veliké množství lidu, prave: Že to nejsou bohové, kteríž jsou rukama udelaní.
27 A protož strach jest, netoliko aby se nám v živnosti naší prítrž nestala, ale také i veliké bohyne Diány chrám aby za nic nebyl jmín, a aby neprišlo k zkáze dustojenství její, kteroužto všecka Azia i všecken sveta okršlek ctí.
28 To uslyšavše a naplneni jsouce hnevem, zkrikli rkouce: Veliká jest Diána Efezských.
29 I naplneno jest všecko mesto rozbrojem, a valili se všickni spolu na plac, pochopivše Gáia a Aristarcha, Macedonské, tovaryše cesty Pavlovy.
30 Pavlovi pak, když chtel jíti k lidu, nedopustili ucedlníci.
31 Ano i nekterí z predních mužu Azianských, kteríž jemu práli, poslavše k nemu, prosili ho, aby se nedával do toho hluku.
32 A jedni tak, jiní jinak kriceli; nebo byla obec zbourena, a mnozí nevedeli, proc jsou se sbehli.
33 Z zástupu pak nekterí Alexandra nejakého táhli k mluvení, kteréhož i Židé k tomu nutili. Alexander pak pokynuv rukou, chtel zprávu dáti lidu.
34 Ale jakž poznali, že jest Žid, ihned se stal jednostejný všech hlas, jako za dve hodine volajících: Veliká jest Diána Efezských.
35 A když písar pokojil zástup, rekl: Muži Efezští, i kdož z lidí jest, ješto by nevedel, že mesto Efezské slouží veliké bohyni Diáne a od Jupitera spadlému obrazu?
36 A ponevadž tomu odpíráno býti nemuže, slušné jest, abyste se upokojili a nic kvapne necinili.
37 Privedli jste zajisté lidi tyto, kteríž nejsou ani svatokrádce ani ruhaci bohyne vaší.
38 Jestliže pak Demetrius a ti, kteríž jsou s ním remeslníci, mají s kým jakou pri, však bývá obecný soud, a jsou k tomu konšelé. Nechat jedni druhé viní.
39 Pakli ceho jiného hledáte, i tot muž v porádném svolání obce skoncováno býti.
40 Nebo strach jest, abychom nedošli nesnáze pro tu bourku dnešní, ponevadž žádné príciny není, kterouž bychom mohli predložiti, proc jsme se tuto sbehli.
41 (19:40) A to povedev, rozpustil lid.