Skutky Apoštolu

Kapitola 18

1 Potom pak Pavel vyšed z Atén, prišel do Korintu.
2 A nalezl jednoho Žida, jménem Akvilu, jenž byl rodem z Pontu, kterýž nedávno byl prišel z Vlach, i s Priscillou manželku svou, (protože byl rozkázal Klaudius, aby všickni Židé z Ríma vyšli), i privinul se k nim.
3 A že byl téhož remesla jako oni, bydlil u nich a delal; a bylo remeslo jejich stany delati.
4 I hádal se v škole na každou sobotu a k získání privodil i Židy i Reky.
5 A když prišli z Macedonie Sílas a Timoteus, roznecoval se v duchu Pavel, osvedcuje Židum, že Ježíš jest Kristus.
6 A když jemu oni odporovali a rouhali se, vyraziv prach z roucha svého, rekl k nim: Krev vaše budiž na hlavu vaši. Já cist jsa, hned pujdu ku pohanum.
7 A jda odtud, všel do domu cloveka jednoho, jménem Justa, ctitele Božího, kteréhož dum byl u samé školy.
8 Krispus pak, kníže školy, uveril Pánu se vším domem svým, a mnozí z Korintských slyšíce, uverili a krteni byli.
9 I rekl Pán v noci u videní Pavlovi: Neboj se, ale mluv a nemlc.
10 Nebt já s tebou jsem, a žádnýt nesáhne na tebe, at by zle ucinil; nebo mnoho mám lidu v tomto meste.
11 I byl tu pul druhého léta, káže jim slovo Boží.
12 Když pak Gallio vladarem byl v Achaii, povstali jednomyslne Židé proti Pavlovi, a privedli jej pred soudnou stolici,
13 Pravíce: Tento navodí lidi, aby proti Zákonu ctili Boha.
14 A když Pavel mel již otevríti ústa, rekl Gallio k Židum: Ó Židé, jestliže by co nepravého stalo se, nebo nešlechetnost nejaká, slušne bych vás vyslyšel.
15 Paklit jsou jaké hádky o slovích a o jméních a Zákonu vašem, vy sami k tomu prihlédnete. Ját toho soudce býti nechci.
16 I odehnal je od soudné stolice.
17 Tedy Rekové všickni, uchopivše Sostena, kníže školy Židovské, bili jej tu pred soudnou stolicí, a Gallio na to nic nedbal.
18 Pavel pak, pobyv tam ješte za mnoho dní, i rozžehnav se s bratrími, plavil se do Syrie, a s ním spolu Priscilla a Akvila, oholiv hlavu v Cenchreis; nebo byl ucinil slib.
19 I prišel do Efezu a nechal jich tu; sám pak všed do školy, hádal se s Židy.
20 A když ho prosili, aby tu déle pobyl u nich, nepovolil.
21 Ale požehnav jich, rekl: Musím já jistotne svátek ten, kterýž nastává, v Jeruzaléme slaviti, ale navrátím se k vám zase, bude-li vule Boží. I bral se z Efezu.
22 A prišed do Cesaree, vstoupil do Jeruzaléma, a pozdraviv církve, odtud šel do Antiochie.
23 A pobyv tu za nekterý cas, odšel a procházel porád Galatskou krajinu a Frygii, potvrzuje všech ucedlníku.
24 Žid pak nejaký, jménem Apollo, rodem z Alexandrie, muž výmluvný, prišel do Efezu, ucený v Písme.
25 Ten byl pocátecne naucen ceste Páne, a jsa vroucího ducha, horlive mluvil a ucil pilne tem vecem, kteréž jsou Páne, znaje toliko krest Januv.
26 A ten pocal smele a svobodne mluviti v škole. Kteréhož slyševše Priscilla a Akvila, prijali ho k sobe a dokonaleji vypravovali jemu o ceste Boží.
27 A když chtel jíti do Achaie, bratrí napomenuvše ho, psali ucedlníkum, aby jej prijali. Kterýžto když tam prišel, mnoho prospel tem, kteríž uverili skrze milost Boží.
28 Nebo náramne premáhal Židy, zjevne prede všemi jim toho dokazuje z Písem, že Ježíš jest Kristus.