Jakubuv
Kapitola 2
1 Bratrí moji, nepripojujtež prijímání osob k víre slavného Pána našeho Jezukrista.
2 Nebo kdyby prišel do shromáždení vašeho muž, maje prsten zlatý, v drahém rouše, a všel by také i chudý v chaterném odevu,
3 A popatrili byste k tomu, jenž drahé roucho má, a rekli byste jemu: Ty sedni tuto pekne; chudému pak rekli byste: Ty stuj tamto, aneb sedni tuto, pod podnoží noh mých;
4 Zdaliž jste již neucinili rozdílu mezi sebou a ucineni jste rozeznavatelé v myšleních zlých?
5 Slyšte, bratrí moji milí, zdaliž Buh nevyvolil chudých na tomto svete, aby bohatí byli u víre a dedicové království, kteréž zaslíbil tem, jenž jej milují?
6 Ale vy jste neuctili chudého. Zdaliž ne ti, jenž bohatí jsou, mocí utiskují vás, a onit vás i k soudum privozují?
7 Zdali oni nerouhají se tomu slavnému jménu, kteréž vzýváno jest nad vámi?
8 Jestliže pak plníte Zákon královský podle Písem: Milovati budeš bližního svého, jako sebe samého, dobre ciníte.
9 Pakli osoby prijímáte, hrešíte, a Zákon vás tresce jako prestupníky.
10 Nebo kdo by koli celého Zákona ostríhal, prestoupil by pak v jediném, ucinen jest všemi vinen.
11 Ten zajisté, kterýž rekl: Nesesmilníš, takét jest rekl: Nezabiješ. Pakli bys nesesmilnil, ale zabil bys, ucinen jsi prestupníkem Zákona.
12 Tak mluvte a tak cinte, jakožto ti, kteríž podle zákona svobody souzeni býti máte.
13 Nebo odsouzení bez milosrdenství stane se tomu, kdož neciní milosrdenství, ale chlubít se milosrdenstvím proti odsudku.
14 Co prospeje, bratrí moji, praví-li se kdo víru míti, a nemá-li skutku? Zdaliž jej ta víra muže spasiti?
15 A kdyby bratr neb sestra neodení byli, a opuštení z strany každodenního pokrmu,
16 Rekl by pak jim nekdo z vás: Jdete v pokoji a zhrejte se, a najezte se, avšak nedali byste jim potreby telesné, což to platno bude?
17 Takž i víra, nemá-li skutku, mrtvát jest sama v sobe.
18 Ale dí nekdo: Ty víru máš, a já mám skutky. Ukažiž ty mi víru svou z skutku svých, a ját tobe ukáži víru svou z skutku svých.
19 Ty veríš, že jest jeden Buh. Dobre ciníš. I dáblovét tomu verí, avšak tresou se.
20 Ale chceš-liž vedeti, ó clovece marný, že víra bez skutku jest mrtvá?
21 Abraham otec náš zdali ne z skutku ospravedlnen jest, obetovav syna svého Izáka na oltár?
22 Vidíš-li, že víra napomáhala skutkum jeho a z skutku víra dokonalá byla?
23 A tak naplneno jest Písmo, rkoucí: I uveril Abraham Bohu, a pocteno jest jemu to za spravedlnost, a prítelem Božím nazván jest.
24 Vidíte-liž tedy, že z skutku ospravedlnen bývá clovek a ne z víry toliko?
25 Též podobne i Raab nevestka zdali ne z skutku ospravedlnena jest, prijavši posly a jinou cestou pryc je vypustivši?
26 Nebo jakož telo bez duše jest mrtvé, takt i víra bez skutku jest mrtvá.