Filipským

Kapitola 3

1 Dále pak, bratrí moji, radujte se v Pánu. Jednostejných vecí vám psáti mne se jiste nestýšte, vám pak to bezpecné jest.
2 Vizte psy, vizte zlé delníky, vizte roztržku.
3 Nebo myt jsme obrízka, kteríž duchem sloužíme Bohu, a chlubíme se v Kristu Ježíši, a nedoufáme v tele,
4 Ackoli i já mohl bych doufati v tele. Zdá-lit se komu jinému, že by mohl doufati v tele, já mnohem více,
5 Obrezán jsa osmého dne, jsa z rodu Izraelského, pokolení Beniaminova, Žid z Židu, podle zákona farizeus,
6 A z strany horlivosti protivník církve, z strany pak spravedlnosti zákonní jsa bez úhony.
7 Ale to, což mi bylo jako zisk, položil jsem sobe pro Krista za škodu.
8 Nýbrž i všecky veci pokládám škodou býti pro vyvýšenost známosti Krista Ježíše Pána mého, pro nejž jsem to všecko ztratil, a mám to jako za smetí, jedné abych Krista získal,
9 A v nem nalezen byl nemající své spravedlnosti, kteráž jest z Zákona, ale tu, kteráž jest z víry Kristovy, spravedlnost, kterážto jest z Boha a u víre záleží,
10 Abych tak poznal jej, a divnou moc vzkríšení jeho, a spolecnost utrpení jeho, pripodobnuje se k smrti jeho,
11 Zda bych tak prišel k vzkríšení z mrtvých.
12 Ne že bych již dosáhl, aneb již dokonalým byl, ale snažne bežím, zda bych i dostihnouti mohl, nacež uchvácen jsem od Krista Ježíše.
13 Bratrí, ját nemám za to, že bych již dosáhl.
14 Ale to jedno ciním, na ty veci, kteréž jsou za mnou, zapomínaje, k tem pak, kteréž jsou prede mnou, úsilne chvátaje, k cíli bežím, k odplate svrchovaného povolání Božího v Kristu Ježíši.
15 Protož kterížkoli jsme dokonalí, to smýšlejme. A pakli v cem jinak smyslíte, i tot vám Buh zjeví.
16 Ale k cemuž jsme již prišli, v tom pri jednostejném zustávejme pravidle a jednostejne smysleme.
17 Spolunásledovníci moji budte, bratrí, a šetrte tech, kteríž tak chodí, jakož máte príklad na nás.
18 Nebot mnozí chodí, o nichž jsem castokrát pravil vám a nyní s plácem pravím, žet jsou neprátelé kríže Kristova,
19 Jichžto konec jest zahynutí, jejichžto buh jest bricho, a sláva jejich v mrzkostech jejich, kteríž o zemské veci stojí.
20 Ale naše meštanství jestit v nebesích, odkudž i Spasitele ocekáváme Pána Jezukrista,
21 Kterýž promení to telo naše ponížené, tak aby bylo podobné k telu slávy jeho, podle mocnosti té, kteroužto on mocen jest i všecky veci podmaniti sobe.