2 Korintským

Kapitola 13

1 Toto již po tretí jdu k vám, a v ústech dvou neb trí svedku stanet každé slovo.
2 Predpovedelt jsem, a predpovídám po druhé jako prítomný, a neprítomný nyní píši tem, kteríž prve hrešili, i jiným všechnem, že prijdu-lit opet znovu, neodpustím,
3 Ponevadž zkusiti hledáte toho, kterýž skrze mne mluví, Krista, kterýžto k vám není nemocný, ale mocný jest v vás.
4 Nebo ackoli ukrižován jest jako nemocný, ale živ jest z moci Boží. A tak i my mdlí jsme s ním, ale živi budeme s ním, z moci Boží vztahující se až k vám.
5 Sami sebe zkušujte, jste-li u víre; sami sebe ohledujte. Cili sami sebe neznáte, že Ježíš Kristus jest v vás? Lec jste snad zavrženi.
6 Ale nadeji mám, žet poznáte, žet my nejsme zavrženi.
7 Modlímt se pak Bohu, abyste nic zlého necinili, ne proto, abychom my se dokonalí ukázali, ale abyste vy to, což jest dobrého, cinili, my pak jako zavržení abychom byli.
8 Nebot nic nemužeme proti pravde, ale k pravde.
9 Radujeme se zajisté, že ac jsme mdlí, ale vy jste silní, a za tot se i modlíme, abyste vy byli dokonalí.
10 Protož toto neprítomný jsa, píši, abych snad potom prítomen jsa, nemusil býti prísný, podle moci, kterouž mi dal Pán k vzdelání, a ne k zkáze.
11 Naposledy, bratrí mejtež se dobre, dokonalí budte, potešujte se, jednostejne smyslte, pokoj mejte. A Buh lásky a pokoje budet s vámi.
12 Pozdravtež jedni druhých políbením svatým.
13 (13:12) Pozdravují vás všickni svatí.
14 (13:13) Milost Pána Jezukrista, a láska Boží, a úcastenství Ducha svatého budiž se všemi vámi. Amen. Druhý list k Korintským psán byl z Filippis, Mesta Macedonského, po Titovi a Lukášovi.